Rozlučka s výrobou Jawy 350 (25. 6. 2005)

Dlouho očekávané datum již vidím v kalendáři. Značí to oficiální rozloučení s výrobou Jawy 350 zejména pro ČR organizované Volným setkáním Jawařů. Ráno jsem se sešel s Martinem a jeho přítelkyní a dále jsme mířili směr Louny. U Rané jsme potom doplnili náš konvoj o další tři a po domluvě ohledně cestovní rychlosti jsme se již ubírali směr Praha. Kmoťák sice zprvu nebyl příliš nadšen mnou navrhovanou 80, ale nakonec se chtě nechtě podřídil :o). Ujal jsem se tedy role vůdce celé skupiny :o). Cesta poměrně rychle utíkala a my tak zanedlouho vjeli na území našeho hlavního města. Dodržoval jsem trasu takovou, jakou jsem si vytyčil, ačkoli u jedné z odboček jsem si vůbec nebyl jistý a obával jsem se i, že jedeme špatně. Nicméně můj šestý smysl pro navigaci byl neoblomný a utvrdil mě, že jedeme správně a po dalších několika kilometrech jsme se zastavili na pumpě pro občerstvení. Počasí bylo báječné, až možná trochu více teplo než bylo potřeba.

Po menší přestávce jsme vyrazili dále na cestu, prokličkovali jsme až na Krč a pak již směr Kamenice a Týnec nad Sázavou. Odbočka na Kamenici nebyla příliš šťastně umístěna a tak jsme ji omylem přejeli. Při nejbližším sjezdu ze silnice jsem se potřeboval otočit, naneštěstí na jakémsi prašném plácku, kde se Vláďa pokoušel zkrotit svojí Jawičku, když nezabrala zadní ani přední brzda a výsledkem byl lehký pád. Na naší cestě byla ještě jedna neplánovaná zastávka, a to když Kmoťákovi začla trucovat spojka 9 km před Týncem. Rychlá asistenční služba zbytku naší výpravy dala brzy vše dohromady a my tak zdárně dorazili do cíle :o). Náš příjezd byl akorát načasovaný, kdy právě byl zahájen ceremoniál. Průjezd Jawy 350 se sajdou a na ní symbolická rakev, potom následoval jakýsi projev o historii Jawy 350. Celé mi to osobně přišlo zcela nenucené a zajímavé. Hezká akce, na které se sjelo opravdu požehnaně Jawiček.

Potom následovala vyjížďka do nedalekého muzea v Netvořicích a dále pak na Konopiště. Hlavní skupina odjela a naší partu opustil Martin, který vyrazil směr domů a my ostatní jeli směr Benešov. Tam se oddělili další dva, a tak já s Vláďou jsme jeli na Konopiště, kde jsem chtěl navštívit tamní muzeum historických motocyklů. Okolí zámku Konopiště je opravdu nádherné. Po prohlídce muzea jsme se dali do řeči s dalšími majiteli motocyklů Jawa a já čekal kdy se objeví Lukáš. Bohužel počasí se již přestalo tvářit vlídně a několik zahřmění nás utvrdilo v tom, že je nejvyšší čas vyrazit na cestu domů. Odjížděli ještě za deště, ale po několika kilometrech jsme tomu ujeli a jeli na Prahu. Cesta celkem utíkala rychle, nepříjemná byla možná jen jízda od Kamenice do Prahy po silnicí, po které se před chvíli přehnala bouřka a potom také moje zaváhání v Praze najet na správnou výpadovku. Po tom všem jsme se již nezastavovali a dojeli až několik kilometrů před Louny na odpočinkovou zastávku na pumpě. Byli jsme už slušně rozlámaní a počítadlo km ukazovalo 260 km. Udělali jsme závěrečné fotky a ubírali se každý domů. Mě ještě potkala cestou slušná bouřka, takže jsem dorazil nakonec úplně promoklý. Celá akce ale stála za to a tachometr mi ukázal najetých 288 km.

Fotky z Týnce a muzea v Konopišti k vidění právě zde

Lukášova fotodokumentace: www.jawa.webzdarma.cz/?page=akce/rozlucka

Kireho fotky z Týnce k vidění právě zde