Návštěva Lukáše v Hořicích (1. 8. 2005)

S Lukášem jsme byli dohodnuti, že místo srazu bude Jičín. Během dopoledne jsem se připravil a vyrazil na cestu. Původně jsem měl naplánováno, že mi cesta zabere něco přes dvě hodiny, ale bohužel díky silnému provozu, zejména kamionů, se vše trošku protáhlo. Jel jsem směr Lovosice - Mělník - Mladá Boleslav - Jičín. U objížďky v Jičíně již Lukáš čekal na smluveném místě a pak jsme jeli až přímo do Hořic. Po zaparkování u Lukáše na zahradě mi tachometr ukázal právě najetých 194 km. Také jsem měl možnost vidět početnou sbírku Jawiček a poslechnout si krásný zvuk renovovaného péráka a sportky.

Po této prohlídce mě potom Lukáš provezl po hořickém okolí, projeli jsme si dvakrát samotný hořický okruh, kde musím poznamenat, že ačkoliv jsem se snažil do zatáček jít ostře, tak mi to nebylo vůbec nic platné. Lukáš je doslova řezal a místy pouze lehce přibrzdil, aby mě neztratil :o). Samotné prostředí je vskutku nádherné, učiněný balzám na nervy, spousta klidu a všude dokola lesy. Zajeli jsme si také mimo jiné do Chlumu, na místo historické bitvy. Naše společná a také docela svižná vyjížďka činila 48 km a po výborné zmrzlině jsem se v podvečer pomalu chystal na cestu zpět. Na památku jsem dostal krabičku hořických trubiček (to si pošmáknu :o). Domů jsem si držel cestovku kolem 90 km/h a stavil jsem pouze dvakrát, jednou po 107 km na jeden zátah a pak pro pár litrů benzínu na dojezd. Rezerva mi totiž skočila při právě najetých 431 km na téměř plnou nádrž. V Mělníku jsem ještě viděl výsledek srážky tří aut, kde pohled na místo havárie byl opravdu nepříjemný. Doma jsem byl v půl deváté a po zaparkování motorky mi tachometr ukázal za dnešek najetých úctyhodných 421 km, což je můj nový rekord a děkuji své Růžence, protože celou cestu šlapala jako hodinky.