Den otevřených dveří v Týnci nad Sázavou (8. 10. 2004)

Na tento den jsem se připravoval delší dobu, zajistil jsem si v práci volno a těšil se na 8. října 2004. Všichni kolegové motorkáři neměli nicméně v daný den volno, takže jsem nakonec podnikl tuto cestu sám. Vyrazil jsem v šest hodin ráno, kdy jsem se den předem dohodl, že se s Lukášem setkáme v Praze před Thomayerovo nemocnicí. Cesta byla ze začátku pohodová, pouze u Slaného mě potkala lehká dešťová přeháňka, která mě doprovázela 10 km. Naneštěstí před Prahou jsem se dostal do pětikilometrové kolony, která se posouvala po metrech. Ačkoliv jsem se maximálně snažil dojet včas na místo srazu. Později jsem se od Lukáše dozvěděl, že 5 minut před mým příjezdem shodou okolností vyrazili směr Týnec. Dal jsem tedy rychlou cigaretku a pokračoval jsem dál v cestě. Během jízdy jsem lehce oschl a zanedlouho jsem již přijížděl na týnecké náměstí. Po zaparkování jsem se potkal s Lukášem a začla prohlídka motocyklů. Postupem času se sjížděli další a další motorkáři. Po zhruba hodince čekání dorazil na místo jeden z manažerů Jawy, který dal instrukce, že pojede v čele konvoje až do fabriky. Průjezd městem byl fantastický a po příjezdu před fabriku nás vyhlíželi zvědaví zaměstnanci Jawy. Před samotnou prohlídku závodu jsme se mohli svézt na nové Jawě 650, skútru nebo 125 v policejní úpravě. Samotná prohlídka byla v zásadě zajímavá, pouze s lítostí jsme sledoval jak na výrobních pásech, z kterých denně sjížděly stovky motocyklů, stálo v současnosti jen několik modelů. Spousty zařízení bylo nevyužívaných a celý komplex jak byl před mnoha lety postaven, zachoval si svou tvář a určitě nejen mně připadalo, že se zde zastavil čas. Viděl jsem tedy postupnou výrobu motocyklů, rámem počínaje a zajížděním motorů konče. V závěru pak následovala diskuse s manažerem ohledně připravované Jawy 650 Style, k dispozici bylo také několik propagačních materiálů. Poté jsem se pomalu rozloučil s Lukášem, který se chystal odjíždět se svým bráchou. Já se v klidu projel po týneckém okolí a následně vyrazil směr Praha, kde jsem se chvíli zdržel a v sedm hodin večer se rozhodl jet pomalu domů. Benzín v nádrži pomalu, ale jistě ubýval a když se již hlásila o slovo rezerva, bylo mi jasné, že budu muset nalézt benzínku. Nechtěl jsem se motat kdesi po centru, takže jsem se směroval na výpadovku na Ruzyni. Protože pumpa byla v protisměru, musel jsem projet kolem letiště, kde zrovna v daný okamžik bylo snad nejvíce příletů, takže mi trvalo půl hodiny, než jsem projel 200 metrů okolo letiště. Natankoval jsem si kvalitní palivo Shell za luxusní cenu a pokračoval dále domů. Celých dalších 100 km mi pršelo a neustále mě vytáčeli řidiči aut, kteří bez mi bez kouska respektu pouštěli dálková světla do zad. Doma jsem zaparkoval před desátou hodinou totálně promrzlý a promoklý, ale celá tato výprava stála za to a já byl rád, že jsem ji absolvoval. Celkem najeto 300 km.

Lukášova fotodokumentace: www.jawa.webzdarma.cz/?page=akce/jawaden